Krásně hnusná, zamlžená a studená sobota na mě měla až překvapivě energizující vliv. Cítila jsem přímo fyzickou potřebu odejít z příjemného domácího tepla do zimy a něco dělat, trochu cestovat, dívat se z okna autobusu na ubíhající krajinu... Vypravila jsem se tedy na druhý konec Prahy, na Zličín, kde jsem se chtěla potkat s mamkou a něco jí předat. A protože jsem dorazila o něco dříve, zašla jsem se podívat do Metropole. Prohlížela jsem si výlohy a užívala si tu krásnou víkendovou neuspěchanost. Najednou jsem spatřila pult a stojánek s krásnými vesele barevnými obrázky, pohlednicemi a knihami a vedle malířský stojan s papírem a před ním stojící dámu s rusými vlasy a žlutou pastelkou v ruce. Skoro jsem tomu nemohla uvěřit, právě jsem se naprostou náhodou ocitla vedle své oblíbené malířky Marie Brožové!
Bylo to krásné. Krátce jsem si s paní Brožovou i s jejím manželem popovídala - oba jsou velmi sympatičtí a vyzařovala z nich pohoda a dobrá nálada - a konečně jsem jí mohla osobně říci, jak si její práce vážím a obdivuji ji. Moc se mi líbí, co tahle dáma dovede vykouzlit pomocí "obyčejných" pastelek. Samozřejmě jsem si hned koupila dvě krásné pohlednice a těším se, že do Vánoc si svou sbírku ještě rozšířím.
Tohle setkání mi neuvěřitelně projasnilo den, celou cestu z Metropole jsem doslova zářila a každou chvíli jsem si oba obrázky vytáhla a prohlížela si je, užívala si ty krásné barvy a fantazii a pokaždé jsem si všimla nové drobnosti, která mi při předchozím pohledu unikla. Právě tohle mě na díle paní Brožové tak baví.
Na internetu jsem našla dva zajímavé články o paní Brožové, přidávám sem odkazy:
http://www.moudrepodnikanizen.cz/marie-brozova-mam-radost-ze-se-ve-sve-tvorbe-nemusim-prizpusobovat/
http://www.kultura21.cz/rozhovory/1971-rozhovor-s-marii-broovou
Po cestě domů jsem se ještě zastavila v nově otevřené pobočce knihovny na Lužinách. Protože si dobře pamatuji původní prostory této knihovny, je pro mne nové umístění v prostorách nákupního střediska stále trochu matoucí, nezvyklé a možná i mírně šokující, ale musím přiznat, že se mi tu celkem dost líbí. (Stavila jsem se tu hned třetí den po slavnostním otevření "jen nakouknout" - a odcházela jsem se dvěma naditými taškami. Prokletí knihomola :-) ) Dnes padla volba na detektivku mé oblíbené J.D. Robb.
A abych výlet ukončila opravdu stylově, stavila jsem se po příjezdu domů v nově otevřeném bistru v italském stylu a dala si k obědu výbornou krémovou dýňovou polévku. Zbytek dne jsem nadšeně strávila sledováním sportovních přenosů a špatných filmů a pečením spousty muffinů co dům dal.
Miluju podzim!
Žádné komentáře:
Okomentovat